Anaur

0 Košík

Maltodextrin je všude. Proč se mu raději vyhnout?

Přidáno : 19. Květen 2019

Často dostáváme dotazy, čím je Anapur vlastně tak unikátní. Jednoduše řečeno, je to složení. Anapur stojí na přírodních surovinách a dbáme na to, aby neobsahoval průmyslově vysoce zpracované, natož dokonce syntetické suroviny. Jednou z takových surovin je maltodextrin. Ten často tvoří významnou nebo dokonce hlavní složku některých výživových produktů. Že nevíte, co to je? U sebe v kuchyni ani v restauracích se zdravou výživou ho pravděpodobně nenajdete, ale v potravinářství se využívá často. O jakou surovinu vlastně jde a proč bychom to s ní neměli přehánět, vysvětluje na základě vědeckých studií náš odborník na výživu MUDr. Jakub Hurych.

Maltodextrin je potravinářské aditivum, se kterým se setkal asi každý z nás, ale málo kdo o tom skutečně ví. Je totiž hojně obsažen ve zpracovaných produktech (cereálie, moučníky, sladkosti, instantní jídla, mražená hotová jídla, zálivky, omáčky, krmivo pro dobytek), náhražkách stravy, umělé kojenecké výživě a ve sportovních doplňcích (gainery, tyčinky, gely). Využívá se pro zvýšení trvanlivosti těchto výrobků, zlepšení chuti a zejména jako zahušťovadlo či plnidlo. Zahušťuje totiž tak dobře, že ho lze použít i jako náhražku tuku – z pohledu potravinářského průmyslu tedy velice vděčné aditivum. Je levný, potravina s ním více chutná, déle vydrží v regálu, a navíc má i méně kalorií. Výhodný pro průmysl, ale nevhodný pro nás, konzumenty. Proč se tedy vyrábí? A jaký má dopad na naše zdraví?

Jak a proč se vyrábí

Maltodextrin je uměle připravená látka vznikající procesem hydrolýzy jinak přirozených škrobů (u nás nejvíce pšenice, jinak i kukuřice či rýže aj.). Tedy zpracovaný produkt. Už tady je první zdvižený prst. Touto chemickou úpravou jinak přirozených zdrojů energie pak vzniká molekula s 3-17 molekulami glukózy. Délka řetězce mu tak umožňuje označení oligo- či polysacharid, a  tím mizí legislativní povinnost, označit ho na obalu jako cukr. Veliká výhoda pro výrobce. Avšak v organismu účinkuje právě jako onen proklatý cukr. Jeho glykemický index (110) je dokonce vyšší než GI samotného bílého stolního cukru (65) a dokonce více než samotného standardu v podobě glukózy (100).

Vysoký GI je dán jeho snadnou rozložitelností a vstřebatelností, a to má své výhody. Využívá se totiž hojně ve sportovní výživě, všemožných energetických doplňcích, jako jsou gainery, tyčinky, či kaše. Jeho používání u jinak zdravých sportovců pro účely doplnění zásob glykogenu ve svalech je stále považováno za bezpečné [1]. Chcete-li tedy rychle doplnit energii či nabrat hmotnost, je MDX zřejmě bezpečnou volbou. Pokud však přemýšlíte v delším časovém horizontu a trochu se zajímáte i o své zdraví, existují mnohem vhodnější varianty k rychlému doplnění energie po výkonu, jako třeba banány, rozinky, datle a další sušené ovoce. Skutečná potravina je pro tělo rozhodně vhodnější než zpracovaný produkt.

Vliv na zdraví

Ač je v potravinářství hojně používán, je maltodextrin dle dostupné literatury spojen s četnými zdravotními riziky. Jeho největším nebezpečím jsou:

  • Rychlý vzestup krevního cukru. Maltodextrin může způsobit rychlý a vysoký vzestup hladiny krevního cukru, a to kvůli vysokému glykemickému indexu. Rozhodně tak není vhodný pro diabetiky a nikoho dalšího, kdo chce hladinu krevního cukru držet „na uzdě“ a čerpat energii dlouhodobě. Mnohem vhodnějším zdrojem jsou komplexní sacharidy pocházející z přirozených zdrojů jako jsou celozrnné obiloviny a luštěniny.
  • Deregulace střevní mikroflóry. Dle posledních objevů konzumace maltodextrinu negativně ovlivňuje složení střevní mikroflóry a tím i zdraví střeva a celého lidského organismu. [2] Zvyšuje zastoupení škodlivého kmene bakterie Escherichia coli, která je asociována s rozvojem chronických zánětlivých onemocnění střeva jako Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. [3] Další studie pak spojují konzumaci maltodextrinu s vyšším zastoupením bakterií rodu Salmonella, které mohou být původcem gastroenteritidy („střevní chřipky“), ale jsou také spojovány s možným rozvojem Crohnovy choroby. [4]
  • Gastrointestinální obtíže a alergické reakce. Dle studie v Journal of Nutritional Science and Vitaminology, z roku 2013 je konzumace MDX, zejména ve vysokých dávkách, spojována s rizikem gastrointestinálních obtíží jako jsou říhání, plynatost či průjem. Popisovány jsou i alergické reakce. [5]
  • Téměř žádná nutriční hodnota. Lžíce této zpracované potraviny obsahuje asi 40 kalorií z 10 gramů jednoduše vstřebatelných sacharidů. To je vše. Nic víc. Žádná výhoda pro vaše zdraví. Naopak. Rychle vystřelí hladinu krevního cukru a brzy pak dostanete hlad, škodí zejména ta diabetikům a vlastně i nám všem. Navíc podporuje růst zdraví škodlivých bakterií a tím zdraví našeho střeva. A ještě po něm budete pravděpodobně říhat či, slušně řečeno, trpět plynatostí.
  • Rezistentní maltodextrin. Odlišným způsobem úpravy škrobů vzniká rezistentní maltodextrin, který je naopak složitě stravitelný, slouží spíše jako vláknina, a naopak prospívá našim střevním bakteriím. Jeho výroba je však nákladnější. To je spolu se složitou stravitelností důvodem, proč se pro výše zmíněné účely v potravinářství téměř nevyužívá. Nejvíce ho lze nalézt jako doplňkovou součást suplementu ve formě prebiotik. Problém je také to, že z obalu výrobku nelze zjistit, o kterou formu maltodextrinu se jedná.

Shrnutí

Maltodextrin je zpracovaná surovina a našemu zdraví nijak neprospívá, ba naopak. Zvyšuje hladinu krevního cukru, škodí střevním mikrobům a celému střevu, a navíc vám z něj, slušně řečeno, nemusí být dobře. Bude-li to možné, vyhněte se jeho časté konzumaci a jezte raději skutečné potraviny.

 

Maltodextrin is not corn
Maltodextrin se vyrábí chemickou úpravou škrobu

 

Zdroje

[1]        K. H. Fisher-Wellman and R. J. Bloomer, “Lack of Effect of a High-Calorie Dextrose or Maltodextrin Meal on Postprandial Oxidative Stress in Healthy Young Men,” 2010.

[2]        K. P. Nickerson, R. Chanin, and C. McDonald, “Deregulation of intestinal anti-microbial defense by the dietary additive, maltodextrin.,” Gut Microbes, vol. 6, no. 1, pp. 78–83, 2015.

[3]        K. P. Nickerson and C. McDonald, “Crohn’s Disease-Associated Adherent-Invasive Escherichia coli Adhesion Is Enhanced by Exposure to the Ubiquitous Dietary Polysaccharide Maltodextrin,” PLoS One, vol. 7, no. 12, p. e52132, Dec. 2012.

[4]        B. M. Schultz et al., “A Potential Role of Salmonella Infection in the Onset of Inflammatory Bowel Diseases.,” Front. Immunol., vol. 8, p. 191, 2017.

[5]        Y. Kishimoto, S. Kanahori, K. Sakano, and S. Ebihara, “The maximum single dose of resistant maltodextrin that does not cause diarrhea in humans.,” J. Nutr. Sci. Vitaminol. (Tokyo)., vol. 59, no. 4, pp. 352–7, 2013.